MOBILIZACE PÁNVE A BEDER – práce v kontextu řetězců funkčních poruch

Zřetězené funkční poruchy

Zdrojem zřetězených funkčních poruch (parciální svalové spasmy a alienace, trigerpointy, fasciální dystenze a prosaky) jsou posturální poruchy, prodělaná traumata a někdy také sumace jednostranného přetěžování. Typické řetězce těchto poruch také nalézáme ve vazbě na orgánová onemocnění.  Pro jejich fixaci má zásadní význam oblast hrudníku, pánve a břicha. Proto manuální terapie trupu je základem jejich terapie. V prvním semináři se zaměříme na zónu hrudníku  (pravá žebra, sternum a klíček). Druhý seminář je cílen na oblast pánve a břicha.

Pro práci s řetězci funkčních poruch je nezbytné si utvořit srozumitelnou představu o etio-pato-genezi těchto souborů, určit jejich klíčové body a od nich potom tato zřetězení rozplétat.

Jedním z vodítek nám bude funkční anatomie (tenzegritická stavba lidského těla), druhým vývojová kineziologie (odchylky od ideálního vývoje). Důležitý je rozbor sumované zátěže, vázané na pohybové aktivity typické pro daného klienta /práce, sport,…/.  V úvahu je také potřeba brát prodělaná  traumata, viscerální poruchy a vliv psychického stresu.

Cílem projektu LŠF není suplovat pregraduální vzdělání, nýbrž vytvořit na neformální bázi diskusně pracovní fórum. Organizátoři chtějí podpořit diskuzní formu výuky provázanou praktickým ověřováním.

Cílem projektu je praktický nácvik a prožití kyneziterapeutických technik zaměřených na rozvoj koordinace pohybu, kinestézie /prožívání pohybu/ a posilování motorických funkcí.

Cílem semináře je přispět k diskusi na toto široké téma a upozornit na možnosti, jež nám otevírají nové poznatky o etio-pato-genezi těchto syndromů. Dalším cílem je zpřehlednit kineziologický rozbor a následné stanovení léčebného plánu těchto poruch. Důraz je zde kladen na odlišení posturálně-hybných, viscerálních a psychosomatických vlivů jak v diagnostice tak v terapii VAS. Z terapie je rozpracovávanou oblastí především kinezioterapie a využití cílených reflexních technik.

Jedná se o originální fyzioterapeutickou metodu vytvořenou fyzioterapeutkou pí. Zdenou Jebavou. Autorka rozpracovala použití molitanových míčků různých velikostí pro ovlivnění měkkých tkání. Míčky se díky svým fyzikálním vlastnostem ukázaly být velice vhodným nástrojem pro uvolnění kůže, podkoží, fascií a kloubů. Jejich využití umožnilo dosáhnout srovnatelných výsledků s mnohem složitějšími metodikami. Umožňují také výrazně snížit zatížení kloubů terapeuta v porovnání s klasickými technikami měkkých tkání. To se týká i mobilizačních technik, které jsou náplní druhého kurzu, navazujícího na tento seminář v podzimním období.

Náplní tohoto semináře je aplikace poznatků moderní kineziologie na diagnostiku a terapii poruch dýchání. Ukazuje se, že poznatky vývojové kineziologie od základu mění náš dosavadní pohled na dechovou LTV. V kontextu centrované postury se nám kvalitativní složka dýchání jeví jako plně automatická funkce a dechový vzor jako nedílná součást základního lokomočního vzoru.

Náplní semináře je kineziologický rozbor funkce končetin postižených traumatem, cílený především na změněné neurosvalové souhry a reakce. Následuje stanovení postupného cíle fyzioterapie a fyzioterapeutického plánu. V praktické části je kladen důraz na obnovu a následný trénink aktivní stability kloubů postižené končetiny v přirozených zátěžových situacích. Centračně-stabilizační funkce je zde důsledně oddělena od cíleně-motorické, fázické neurosvalové práce.

Pokud u nějaké diagnózy čteme přívlastek "idiopatický", zní to vždy trochu podezřele. Platí to i v případě idiopatické skoliózy. Často se za příčinu skoliózy považovalo jednostranné přetěžování v období růstu, např. nošením školní brašny na jednom rameni. Jindy se za příčinu považovala rozdílná délka dolních končetin. Ano, sumace jednostranné vnější síly, může způsobit určitou deformitu páteře. Ale v tomto případě mluvíme o kompenzační deformitě, které není tak těžké porozumět a jejíž léčba nepředstavuje zásadní problém. Daleko častěji se však setkáváme s procesem, který se nedá takto jednoduše vysvětlit. Zde se potom často zmiňovala svalová dysbalance a fyzioterapie se soustřeďovala na protahování zkrácených a posilování oslabených svalových skupin. Výsledky takové terapie však byly velice sporné. Navíc se nebralo v úvahu, že lidí s podobnou dysbalancí je mnoho, ale jen někteří reagují ve smyslu idiopatické deformity. Jeden z nejfunkčnějších modelů skoliózy vypracovala německá terapeutka pí. Schrothová. Jedná se o biomechanický model vzniklý na základě empirie. Nepostihoval sice etiopatogenezi poruchy, ale umožňoval poměrně efektivní LTV formou intenzivního cvičení v diagonálním směru, často s využitím korekce dýchání a vypodložení bodů opory těla.

Tento kurz tvoří se seminářem "aplikovaná kineziologie" integrovaný celek. Jeho hlavní náplní je popis a interpretace souborů funkčních poruch, které doprovázejí typické poruchy držení těla a pohybových stereotypů. Jsou zde dávány do vztahu především s podprahovou nocicepcí. Kurz je praktický, úvod tvoří nácvik palpace a hlavní náplní je praktikování konkrétních diagnostických a terapeutických hmatů.